Komtesso bílá s mramorovou, krásnou lící,
se žlutou růží a černými šaty,
s aristokratky gesty a hned sladce snící,
kamenně krásná, jak Madona na oltáři!
Tak vášnivá v objetích v zvučném víru tance,
pobožná, když modlitbu rtík Váš šepce,
čarovná, když vléváte vášeň v tvrdé stance
a v piano když udeříte měkce.
Nehybná ve šíleném ekypáži letu…
komtesso bílá s mramorovou tváří,
omámen žárem Vaším — — já se pletu, pletu,
tak rád bych, krásná, zřel Vás při — trakaři!