Patery knihy plodů básnických — Bratřím

Kdy, vlasti drahá, vyjasní
tvé nebe smíru duha?
kdy, bratří, v lásce bývalé
druh obejmete druha?

Spor tuto půdu rozrývá
jak příval kyprá luka,
ó strašná, bratří, kletba ta
je synů Svatopluka!
Zášť neuhájí pravdy nám, —
jí práva nespasíte,
ó bratří! líp kdy ku práci
vše síly zasvětíte:

Chrám svornosti tu, bratře můj!
Hle! vroucně prosím tebe —
zde poklekni a přísahej,
že zapřeš již — sám sebe.