Pod kamenem zde malým statný pochován je Křinecký
Jan z Ronova, vznešená ozdoba svého rodu.
Byl zločinů mstitelem, slušnosti a pravdy milovným,
Ctnost liboval sobě nad Taja zlatého toky.
Víc než sláva rodu zděděná, než i bratrovo žezlo,
Pocty mu neklamavá získala přívětivost.
Zdárných vlasti synův a dcer vychoval, naučiv je
Povahu otcovskou, a mravy následovat.
Čítateli zbožný, nebe zaň pros, a otce nebešťan,
Ať by si již v nebesích duch jeho odpočinul.