Ukřižoval zpupný Jerusalem
svého mesiáše, —
„na nás jeho krev volali, „na nás
i na syny naše!“
„„Ó bys poznalo ty město boží,
co je k spáse tobě! —
Žal mi o tvé děti, že je vidím
zmírat ve porobě.
A tvá, město boží, v rozvaliny
šeřiti se sláva —
usmrtili svého spatitele,
Kristus z mrtvých vstává.
Jak nezůstal kámen na kameni
ze svatého města,
tak i tebe místo pyšné, k zkáze
hříšná vede cesta.
Národy jsi ve okovy spjalo,
u podnoží trónu —
a přec od hodů tě nevyplaší
kletba miliónů?
Ustaň, buran věje od severu,
tvoje síla zmdlívá,
na východě rdí se slávy zora, —
nad tebou se stmívá.