Nářek zamilovaného mládence — Zpěv první

Slyšte nářky moje, hory, doly!
Slunce hasni a nebe se kal!
Ty pak, řeko - do moře se val,
a nechceš-li - ostaň stát v poli.
Já mám chleba, ale žádné soli;
och, pěknou jsem pannu miloval!
Já ji chtěl a jiný mi ji vzal,
a proto mne srdce moje bolí.
Ach, bolí mne, bolí srdce moje,
měkké posud, měkké jako jíl;
ale zkamení, jsa v ohni dýl!
Hurra - syp se, nebes klenutí,
ale zlehka pouštěj mraky svoje,
neb tě žádný k spěchu nenutí.