1. Moudrosti poklad s nebe
jest slovo Boží nám,
jímž k poznání nám sebe
podává Pán Bůh sám;
toť světlo k zjevení
nám v Kristu Boží tváře
na věčné spasení,
k životu sladká vůně
a v mdlobách sílení.
2. Tou hřivnou se vší péčí
nám těžit velí Pán,
a svaté jeho řeči
skládati v srdce stan.
Když on, ten věčný král,
k nám poselství své děje,
chce, by naň každý dbal,
a zhyneť bez naděje,
kdož jím by pohrdal.
3. Tvé, Pane, slovo spásy
se nikdy nezvrátí
a slávy mu ni krásy
věk žádný nezkrátí.
Kdo věrně k němu lne
a jako k skále v moři
se pevně k němu pne,
ten šťastně všemu hoři
i smrti unikne.
4. Kdo v slovu tvém tě cele,
ó Pane, přijímá,
tenť vesele a směle
se všeho ujímá;
ten škodně nevězí
již v chytré ďábla síti
a v hříchu řetězy
již nedaje se jíti,
udatně vítězí.
5. Ó Otče věčný, s nebe
na stádce popatř své,
jež vzdavši tobě sebe,
milosti žádá tvé;
své svaté učení
nám čisté zachovávej
a k jeho plnění
nám chuť i sílu dávej,
k tvé slávy zvýšení!