Ach dívky, dívky, vy poupata svatá,
jež čistou láskou v jaru pučíváte,
zde poklad váš — aj, milujte ho vřele,
tu matičku, již sotva poznáváte.
Ach dívky, dívky, perličky vy jasné,
milujte zem a božskou mluvu naši,
pak pokoj věčný z nitra duše krásné
pražádná slza smutku nevyplaší.
Ach dívky, dívky, procitněte ze sna,
a duše vaše, lásky ohněm jatá,
zatouží zas po krásné mluvě naší,
a pět budou ta ústka růžovatá.
Ach dívky, dívky, stůjte mužně s námi,
ať vaše srdce láskou k vlasti planou,
pak celá vlasť vás někdy žehnat bude,
a na váš růvek slze díků zkanou.