Velké srdce, svatou vášní,
duchem velkým těhotné
musí kráčet světa bouří
neodvislé, samotné.
Musí zapřít prachu červa,
musí dusit vášně své,
musí zmrtvit slabou lásku —
pro ženu být ledové.
Duše jeho smí jen pláti
cíli svému — velikosti,
pohrdajíc radou lichou
bídných červů ve nízkosti.
A když se již přiblížila
ku porodu hodina,
kde to velké dílo spásy
čeká lidstva rodina:
musí sám do útrob sáhnout,
vyrvat dítě s bolestí,
a když zdravé světu podá,
pak — pak umřít radostí!
Otevře-li útrob vášni,
porodí jen mrtvého;
lichou-li však radu slouchá —
mrzáka jen bídného!