Běží potok, běží,
kvítka lásce učí,
a na jeho břehu
lilie dvě pučí.
Jako muž a žena
ty se objímají
a po celé dny si
báje povídají.
A když měsíc svity
toužebně sesýlá,
bloudí tichým hájem
jinoch pak a Víla.
A když bouře vzteklá
stromy rve a sklání,
nadšeně z ní jásá
jejich radování!