Aby se cesta má nerozcházela,
budu se muset rozejít s mnohými,
s mnohými dobrými
lidmi.
Loučení, loučení nenávratné!
Sekyrka krvavá stromeček zatne.
Těžko je drvaři; kořeny v zemi
zůstanou navždy a neoněmí.
Dceruška večer nad nimi vzdychá.
Přec musím a musím odejít zticha,
byť srdce mé stálo samo jak Bůh:
aby má cestička bílá
se na černé střepiny nerozdrobila,
abych tam v dáli pro tisíc vlastních svých ztrát
dovedl člověk najít a milovat.