Do lesa mě poslali,
do lesa na jahůdky,
do lesa na borůvky.
Jahůdky jsem nasbírala,
borůvky jsem natrhala,
odešla jsem na kopeček,
na matinčin na hrobeček;
hořce jsem. si poplakala
pro milou matinku.
„Kdož to pro mne pláče?
kdo po mém hrobě šlape? —“
Já, matinko, tvá jedinká,
tvá jedinká sirotinka!
Kdož učeše moje vlásky,
kdo umyje moje líce,
kdo dá laskavá slovíčka?
„Jdi domů, dceruško!
tam jiná matinka
učeše tvé vlásky,
umyje tvé líce,
tam s milým budeš mládencem
mluvit laskavá slovíčka.“