Kytice, uvitá ke cti ss. apoštolů na úpatí moravské „Květnice“ — 69.

Jako Turci, ač se stydím za ně,
By dle víry své se chovali,
Váží cestu, třeba ze zdáli,
By se octli v prorokově staně;

Sionské jak zahledli jsou báně
Židé, na kolena padali,
Radostí jak děcka plakali,
Že jim možno do chrámu vjít Páně:

Moravan tak k Velehradu chvátá!
Ať zní: „Aj! již Velehrad se září!“
Nebo: „Dítky na odchod se strojme!“

Poutníkovi slza stkví se v tváři!
Radost řídká srdce jeho projme,
An tu slyší hlásat slova svatá.