Pole Krimské, co jsi do svých dolů
Vssálo krve z války skončené (1853),
Zdaž pak víš, žes druhdy skropené
Bylo potem našich apoštolů?
Tisíc let již, co’s jich zřelo spolu,
Ani v píli neunavené,
Vyučili lidstvo zmámené
Ku pravému kráčet ku úkolu.
Tehdy, by se líbil nebeskému králi,
Vydal Chozar, jak si svatí přáli,
Na svobodu všecky vězně jaté.
Vydal jim též pozůstatky svaté —
Klementovy mučennické kosti,
By jich vešken lid měl v uctivosti.