Básnictví! ty krásná nebes dcero,
Sedíš v nadhvězdném ty zástolí,
Tebe v sňatek pojmout zápolí
Vezdy pozemčanů tisícero;
Avšak mnohý básnické své péro
Ve parnasských vodách batolí,
Či jen k Venuši se chlácholí
Nedbaje, co praví „desatero“.
Básnictví jen v službě církve svaté
Z pramenů se řine nebeských —
Jinde z žídel dosti nehezkých.
Velebím tě pěvče Sušile,
Žes tu dráhu klestil zmužile! —
Sledujem tě dráze na počaté.