Kytice, uvitá ke cti ss. apoštolů na úpatí moravské „Květnice“ — 74.

Pomyslete tok si velkolepý
Průlivu, z nějž síla veliká
Po všech stranách nivy promýká
Blažíc vláhou pole, sady, štěpy.

Sledujme ho až tam v hor těch sklepy,
Z nichž co pramen první vyniká,
Až kde mocně, jak řek vladyka
Vlaží sem tam suchopárné stepy.

Každá vlnka jesti nový zase
Pramen tvorům, o něž zavadí,
Tatéž všudy, vezdy k nové spáse.

Tak i ona oběť ve své kráse
Spásu v duše naše převádí,
V nížto Pán náš Božský ukrývá se.