Byl krásný den a neděle,
Všech Svatých, první listopad —
Slunko vstalo vesele,
Plno růžoskvoucích vnad,
Jako na sváteční den
Vstává dítko, jemuž sen
Ještě hraje na čele.
Milostně se usmálo
Zlaté ranní slunéčko
A zem celou líbalo,
Každé její kvítečko:
Jako dítko, když dá sladce
„Dobré jitro“ milé matce.
A zem celá oblažená
Jen se rděla ozářena;
Každý patřil vesele,
Každý slavil a byl rád —
Byl krásný den a neděle,
Všech Svatých první listopad.
Na obloze modrojasné
Putovaly z daleka,
Běleskvoucí oblaka,
Ježto záře kolem zlatí:
Jako Světice a Svatí
Priodění v roucho řásné,
Jako jasní Cherubim,
Jako světlí Serafim,
Jako kůry andělské,
Jako vojsko nebeské —
Zpívající v harmonii
Věčné hymny melodii.
Putovaly od západu
Oblaky a s severu,
Od jihu i od východu
Od rána až k večeru;
Zvolna kolem slunce spěly,
Ježto jako Boží oko
Pohlíželo na svět celý
Převysoko, přehluboko;
Ku zemi se snižovaly
Přes kříž věží na kapličky,
Kde lid zbožný Boha chválí:
Jako družné vlašťovičky
Hnízdící na domu báni
Pro štěstí a požehnání.
Vše zmizelo, když v kostele
Zvon hlásal večer po třikrát —
Na nebi se rozsvítily
Miliardy hvězdiček,
Mezi nimiž vzešel bdilý
Bledějasný měsíček:
Jako by tam všichni Svatí
Byli velkou na hostinu,
Pějíc svatým ohněm vzňatí
Čest a slávu Hospodinu.
Byl krásný večer, neděle,
Všech Svatých, první listopad.