Můj milý divoké oči má,
černé jak hlubiny vodní,
a já bych do ní hleděla
celičké noci, den po dni.
Zatočí hlava se dívčina,
zatočí hlava se mladá,
já se té hlubiny nelekám,
já jsem té závrati ráda!
Už jsem v té hlubině celičká,
jako to na vodách kvítí
kořínkem na dně se zachytí,
slunéčko v líčko mu svítí.
Lásko, ó lásko bolestná,
a přece sladká, tak sladká
lásko, ó lásko, věčná tak,
a přec tak krátká, ach krátká!