Uvázali mne za silné lano,
abych nemohl za tebou, panno.
Potěšení mé v dálce za lesy,
vím, že po mně steskne si!
A já přetrhal celé vázání,
neboť silnější je mé žádání,
vazbou mocnější Bůh nás k sobě spjal,
než kdy kovář udělal.
Kdybyste dali hory mezi nás,
já bych přešel je, shledal s ní se zas,
přes hlubiny vod přeplavat bych chtěl,
třebas v nich i zhynout měl!
Nad otce i máť stokrát rád ji mám,
za ni tisíckrát život mladý dám,
s ní, jen s ní chci žít, s ní, jen s ní chci mřít,
a s ní v jednom hrobě hnít!