Ach, což jsem já pobloudila,
že jsem sobě umínila
starého si muže vzít,
a s mladým se rozejít!
Starý muž jako nůž —
řeže, píchá, studí jen,
mladý hoch jako hloh —
kvete, voní celý den.
Nynčko už je se mnou amen,
na svou mladost kladu kámen.
Starý sedí u pece,
ale umřít nechce se.
Teď mne přešla moje pýcha,
už je pozdě honit bycha.
Jenom smrt mne spokojí.
Kéž nás brzy rozdvojí!