Takto slávou, blahobytem
opičí stát rozkvétal;
však stín jakýs mnohdy čelem
Hanumanu přelétal -
bylť mu těsným prales hluchý,
kde jen papouš slaboduchý
v posměch opům štěbetal.
Ach, co platno, že zde máme
všechno jako u lidí,
- vzdychal - když tu pokročilost
lidské oko nevidí,
a když tvůrce toho všeho
obdiv světa vzdělaného
po zásluze neklidí!
Na sněm valný svolal opy
a tak řečnil s prestolu:
Nebe přálo, že jsem dostál
vznešenému úkolu,
že mou snahou opů plémě
k lidské výši vzneslo témě,
k věd a uměn vrcholu.
Však je třeba zjevit lidem,
že již nejsme divocí;
třeba čestné místo v řadě
národů si vymoci;
nutno též dle státních řádů,
by mou opí říš a vládu
stvrdil souhlas velmocí.
Protož odhodlán jsem pevně
pro národa oslavu
podniknouti do Evropy
velkolepou výpravu,
zjevit žasnoucímu světu
v plném vzdělanosti květu
opičí svou državu.
Pouť ta přinese nám velký
prospěch v každé příčině:
vzdělanost tam pochytíme
v každém jemném odstíně.
Naučíme se tam hravě
beefsteak krájeti tak právě,
jak se krájí v Londýně.
V Babylonu na Sekvaně,
ohnisku vší osvěty,
prostudujem polosvěta
vrtochy a zálety,
zřídíme si roucha přesná,
neb náš oděv - duma děsná! -
z módy vyšel před lety.
Ale prospěch nejvzácnější
v Berlíně nám vyklíčí:
odtud vezmu důstojníky,
již mé vojsko vycvičí,
že pak ve zbrani svět celý
čeliti se neosmělí
armádě mé opičí.
A pak - již mi teskno věru
na prestolu sedět sám,
srdce toužebné mě pudí
v manželského štěstí chrám:
rozhlédnu se u všech dvorů,
ve princezen jasném sboru
sličnou choť si vyhledám.
Budu vítán od mocnářů,
ku přehlídkám vojska brán,
a pluk mnohý po Evropě
mojím jménem bude zván;
v novinách se bude čísti,
co kde ráčil pít a jísti
královský host Hanuman.
Vždyť tam pocty skvělé získal
veleby mé pouhý stín,
zavítavší do Evropy
polobarbar Nasr-ed-Din;
sloupce plníval všech listů
každý z jeho ametystů,
každý bídný almandin.
Komonstvo mé teprv vzbudí
všeho světa úžasy -
Již se strojte! Každý vezmi
nejdražší své okrasy,
cestovní též úbor řádný -
zvláště nezapomeň žádný
kartáček mi na vlasy!