Vrabče, vrabče, ty čtveráku,
nehezký je tvůj „štilip“,
posmíváš se mi: „Čti líp!“
Já však mám tě přece rád,
ač nejsem tvůj kamarád;
ze všech štěbetavých ptáků
sám tu v zimě přebýváš,
ač někdy i hlady máš.
Sletuj tedy s hůry dolů
pro zrnka si před stodolu,
pšeničku si nevybírej,
na jaře housenky sbírej,
živ se skromně stravou nebe,
a já pochválím pak tebe.