Aj, ty vlaštovičko milá,
kdes tak dlouho létala?
hnízdo své jsi opustila
a je prázdné nechala!
Či jsi byla v teplém kraji
po ten celý zimní čas,
a se navrátila v máji
do dědiny naší zas?
Vítej, rozmilá poutničko,
z předaleké končiny!
Teplé zahřévá slunéčko
již i naše krajiny.
Dopřejeme ti místečka,
přijmeme tě pod střechu,
vleť si do svého hnízdečka,
potřebuješ oddechu!