Bez noh, přece pomalu
na strom vylezu i na skálu;
ačkoli dva růžky mám,
nikoho nepotrkám:
jsou měkkounké
a hebounké,
na nich visí oči mé,
chci-li, zastrkuji je.
Co jsem, tobě zvěstuji:
Já jsem domkář malý,
domek mám ze skály,
a v něm přebývám.
Lezu-li jen ledakam,
nosím ho na zádech;
víš-li o mých spádech:
řekni, jak se jmenuji.