Doma — Matce — II.

Ty zlatá moje matičko,
tak měkkounké máš tváře,
jako ta stará matka zem,
když omladne zas v jaře.

Srdce si v těle poskočí
a dušička se zjaří,
když sprahlá ústa přitisknu
k té měkké tvojí tváři.

Ku tváři, vláskům, na čelo
i na ta očka drahá —
pak v mladé hlavě rozkvítá
ta zlatá chvilka blaha.