Pršela mi vlažička
na čílko i na víčka.
Prudce jako na jaře
pršelo mi na tváře.
Sta padalo krůpějí
a já volal: „Hustěji!“
Zrůžověla mladá líc
a já volal: „Ještě víc!“
Ach ten deštík ovlažil,
srdce, duši oblažil.
To padaly na rtíčky
maminčiny hubičky.