Každý strůmek lístek tmavý,
u nich květné vločky,
chaloupečka prokukuje
malinkými očky;
prokukuje listím čerstvým,
s úsměvem se dívá ven,
kývá, vábí mluvou sladkou:
„Hošku můj, buď pozdraven!“
Bůh vás žehnej, okenečka,
rodné mojí klícky,
bílé stěny, stříško nízká,
milá jsi mi vždycky;
k tobě letím, domku rodný,
v tobě zasním čarný sen,
v tobě hlava písně zrodí,
z tebe vzlétnu omlazen!