„Ó já osel!“ tele dí,
když se jednou medvědí
kůže před zámkem uleklo
a horem pádem uteklo.
Brzo potom oslátko,
malé filosůfátko,
v tuhém myšlének jsouc hlomozu,
drclo hlavou do vozu.
Tím když z myšlení se vyrazilo,
samo k sobe promluvilo:
„Jakéž jsem já tele bylo!“
Tak i lidé sebe šidí,
ve svých vadách jiné vidí.