Kam drobných dětí těch se řada děla,
jimž Kristus na hlavu klad’ ruce jemně
a řekl: „Nebraňte jim přijít ke mně,
jest jejich moje lásky říše celá!“
Jak ptáci se ta cháska rozletěla.
Když na Golgatě kříž se šeřil temně,
zda z široširé židovské té země
vstříc Kristu jedna dětská slza spěla?
Či „Ukřižuj jej!“ volaly též s davy
svých otců svými skřivánčími hlásky
za tolik Kristovy té vřelé lásky?
Krev jeho padla na jich mladé hlavy.
Ó děti! tak na vaše hlavy smělé
krev naše padá, naše příští celé!