Trojí mluvou Tobě říci dáno,
co Tě bolí, proč Tvé srdce lká,
za čím spěje noha těkavá
i co v hloubi duše uschováno.
Slovem Tobě sladce šeptat přáno,
když se Ti o ráji lásky zdá;
když pak velí doba rozhodná,
můž’ být slovem také zahřímáno.
Zpěvem můžeš tíseň vysloviti,
jež Ti teskně ňadra sužuje,
zpěvem žal i blaho projeviti.
Když pak slovem, písní nelze lkáti,
tuť to tichá slza žaluje,
že Ti nechce nebe míru přáti!