Jak krásný osud ptáček má
V lesích, v lesích!
Jak líbezně se zelená
Besídka jeho milená
Co stánek v nebesích!
Volně se ptáček pohříží
Ve stromoví,
A když se lovec priblíží
A po kořisti ohlíží —
(Fuč, fuč) již jesti ve křoví!
Víc nezná jeho dušička
Jak zpěv a slast,
V komůrce jeho srdečka
Nenajde žalost místečka,
Neznáť on žádnou strast.
Ach, kýž bych takým ptáčkem byl
V lesích, v lesích !
Jak libě bych se veselil,
Jak blaženě a šfastně žil —
Jak on (jak on) v sladkých plesích!