Ať velcí toho světa
přes naše šlapou hlavy —
jsou sečtena jich léta
jak dnové polní trávy.
A přijde kosa sečná
na trávu, na člověka,
však naše zem je věčná
a naše hrouda čeká.
A dočkala se všeho,
co šlapalo ji kdysi,
a s prachem klína svého
prach násilníků smísí.
A za rody rod mizí
a nové přejdou s časy,
a naše ruka sklízí
z jich prachu těžké klasy.