Odzvonili na klekání,
ticho, mrtvo kol a kolem —
bloudím, těkám pustou plání —
sám a sám tu se svým bolem!?
Se mnou láska k vlasti čistá — —
Oj, to kříž zde, obraz Krista!?
Padám zbožně na klekátko:
„Pomoz bratrům, Spasiteli,
a ty jeho svatá matko,
dej, by více neslzeli.
Bože mocný, Bože svatý,
rozdrť pouta, zahub katy!“
Mrtvo zas. — Kol jako hroby —
stírám vřelou slzu s tváře.
„Lid tvůj vstane již z poroby!
Noste oběť na oltáře:
Jeden krev a druhý štěstí
musí vlasti v žertvu nésti!“