Anemonky — Na hřbitově — Paní po boku svého muže

Tu někde první muž můj leží;
je tomu rok, co miserere kněží
nad jeho rakví odzpívali —
tam, co ten kříž — ba tam jej pochovali,
a na tom místě jsme si přísahali
před lety lásku věrnou do smrti. — —
Kdo za to, osud že vše rozdrtí,
že času zub vše shlodá, co jen zočí,
že kolo času tak se rychle točí. —