Věřte, bratří, že v tom světě velký kříž.
Jeden praví: Ach, v mém srdci pusto,
druhý: Ach, jak blaze, komu v kapse husto;
netíží jich břímě, a přec cítí oba tíž.
Kdo nic nemá, tomu těžko, že až pláče,
praví, že ho zdrtí strašná tíž;
kdo má všeho, tomu lehko, že až skáče,
tomu neznám vešker světa kříž.
Proto boj, jenž lidstvo krutě svírá:
tíž že lehkosti chce dostat víc,
nic že být chce něco, ne však nic;
lehkost, něco, se však proti tomu vzpírá.
Až to nic se s něčím spřátelí,
bude svět náš zase veselý:
lehkostí se stane tíže,
až je obě láska svíže.