O mládí krásné ze zlata!
Ku tobě cesta zaváta
růžemi, bílou lilií…
Škoda, že rychle pomíjí!
Pomíjí, zmírá, odletí,
jak kvítko v bouřném podletí,
jak perla v zvonku koruně, —
jen srdce po něm zastůně.
Ve oku bleskne slzička,
a duše touhy plničká
zapláče tiše v útrobě
zvadlého mládí na hrobě.