Hajej, nynej, má Panenko,
dřímej sladký sen;
když ty budeš libě spáti,
já tě budu kolébati,
hajej, spinkej jen.
Peřinky máš čisté, bílé
jako padlý sníh,
nemusíš se báti zimy,
jak pod křídly labutími
budeš spáti v nich.
Dosti jsi mi práce dala
celý boží den:
praní, šití, ukládání —
teď, Panenko, čas je k spaní,
hajej, dřímej jen.
Až ti spánek očka sklíží,
půjdu také spat —
ranníčko tě vezmu k sobě
a budem si hezky obě
sny své povídat.