Mysliveček, mysliveček,
to je švarný mládeneček,
klobouček má zelený,
lesklým peřím zdobený,
chodí sobě vyšňořeně,
pušku pěknou na rameně,
brašnu, tesák po svém boku,
pravý panic v každém kroku,
mysliveček zelený!
Mysliveček, mysliveček,
ráno vyjde před domeček
čilý, zdravý, veselý,
než-li den se zabělí,
hvizdne na psa a pak v plesu
zamíří si rovně k lesu,
kde se nejvíc rozraduje,
s ptáčky sobě popěvuje
mysliveček veselý.
Mysliveček, mysliveček,
ukryje se za stromeček,
na škodnou si počíhá,
jak se před ním zamíhá, —
kuny střílí, kolčavice,
někdy mlsné veveřice,
ostříže i v letu skolí,
ať to v lese nebo v poli,
mysliveček, ten to zná!
Mysliveček, mysliveček,
to je švarný mládeneček,
v bor si vyjde zelený
na srnce a jeleny,
na zajíce, koroptvičky,
bažanty a křepeličky, —
hon, toť proň je panské žití,
jak rád chtěl bych tebou býti
myslivečku zelený!