Ze „Hřbitovního kvítí“ — (XXXV.)

Pláče hošík otrhaný
»Přec se jednou seberu,
tatínkovi, kde ho najdu,
notně holí vyperu.«

Kdož tvůj otec? — »Nač se ptáte —
Tatínek je velký pán;
odejel nám — dávno tomu,
když mi dával marcipán.«

A kam odjel? — »Ach, což já vím! —
Odejel mil na tisíc,
o maminku nedbá juž,
má prý mam těch ještě víc.«