Ó Pane ironický a nejvýš spravedlivý,
jenž navštěvuješ prokleté a straníš se dobrých,
jenž větší máš radost z jednoho hříšníka
než ze zástpu ctnostných,
Ty, jenž zlé smutkem, bídou a zoufalstvím odměňuješ
a dobré své radostným úsměvem tresceš,
neb nedals jim poznati lhavost úsměvů jejich,
a nedals jim chutnati svatost své Bídy.
(Tvou milostí rozkvetly mé klasy
- dozrálo obilí Tvé…)