1. Až dokud, Bože jediný,
Mne budeš trestat pro viny?
Což na věky se zapomeneš,
Mne od tváři své odeženeš?
Kdy s své se ozveš výšiny?
2. Až dokud rady hledati
A v srdci mám se svírati?
Až dokud nepřítel můj bude
Tak hojný prospěch míti všude,
A nade mnou se zpínati?
3. Rač ty, můj Pane, vzhlédnouti,
Mé prosby mile přijmouti;
O Bože můj, mé osvěť oči,
Ať ke mně hřích již nepřikročí,
Snem smrti nedej usnouti.
4. By nepřítel se netěšil,
Řka: Nad tím jsem již zvítězil,
By neplesali z mého pádu;
U tebeť pomoc mám i radu,
Vždy jsem se v tobě bezpečil.
5. Jáť, Pane, jakž jsem umínil,
V tvou milost doufám ze všech sil,
V tvé spáse plesám srdcem celým;
Chci Pánu zpívat s díkem vřelým,
Že mi tak dobře učinil.