1. Aj, blažen muž ten, pravdy slovo dí,
Jenž po bezbožných radě nechodí,
Na hříšných cestě nohám svým stát nedá,
Ni na stolici posměvačů sedá;
Než v zákoně si Božím libuje,
Jej dnem i nocí pilně zpytuje.
2. Jak při tekutých vodách štípený
Strom v sucha čas jest krásně zelený,
Své rozkládaje větve, vzrůst má zdravý,
A vydává své ovoce v čas pravý:
Tak spravedlivý stále prospívá.
A vše, což činí, mu se dařívá.
3. Však bezbožným zdar taký nesvítá,
Jak plevy jsou, jež vítr rozmítá.
A protož, kdož se bezbožností kojí,
Na soudu Božím jistě neostojí,
Ni v spravedlivých spolku hříšníci
Kdy slávy dojdou věčně blažící.
4. Jeť spravedlivých cesta líbezná,
Neb k ní se Pán sám v lásce mile zná;
On též ji stále milostí svou řídí,
Než bezbožníků cesty nenávidí;
Pán spravedlivé k sobě přivine,
Však bezbožníků cesta zahyne.