Věje větříček
reakcionářský,
běží František
k Dunaji,
nabírá vody
do poděbradky.
Po vodě k němu
ouřádek pluje,
ouřádek krásný,
černý a žlutý.
A jal se Franta
ouřádek lovit,
spadl, ach spadl
mezi stolice.
»Kdybych já věděl,
ouřádku mastný!
že bych tě mohl
jistotně dostat,
držel bych raděj
s aristokraty.
Kdybych já věděl,
ouřádku mastný!
že bys mi mohl
na vždy pozůstat,
zradil bych celou
demokracii.
Kdybych já věděl,
ouřádku mastný!
že bys mi mohl
časem zas ujít,
držel bych předce
radš s demokraty!«