Třpytící hvězdičky
malé a větší!
jakou to lahodnou
mluvíte řečí!
Vy velké s menšími,
s dítkami všemi,
v jaké to líbezné
bydlíte zemi,
jakým to hlubokým
plujete mořem!
v něm hasne, v něm taje
žalosť i s hořem.
Ó v jeho bohaté
perlové hloubi
s vámi se duše má
modlitbou snoubí;
kdy jiskry prší z vás
jak v podzim listí,
jsou to mé myšlénky,
jež se tam čistí.