Vykřikl někdo do noci: „Hle, na horách jsou dýmy!
To jistě lesy vzplanuly tam ohni stříbrnými.“
Kdos odvětil: „Ty bláhový, — jen marný strach tě děsí.
To měsíc v oblak vychází tam nad černými lesy.“
A já si myslím tichounce: Můj bože, to je krásy!
To jistě v dáli před spaním vlas milá rozplétá si.