Všichni lidé v světě/ všichni umíráme,
A v zimě i v létě/ odsud odcházíme.
Ušla moc jako noc,
ušel den jako sen
ušel čas jako hlas,
neuhoníš ho zas.
Cokoliv zde máme/ okem postíháme,
LAsku i upřímost/ všeho zanecháme.
To mine zahyne,
jak voda uplyne,
tak tělo by chtělo,
živo být, pomine.
Všichni se tratíme/ jak posel běžíme,
Králové knížata/ vycházejí z světa.
Ten byl Pán, všudy znám,
již více není ptán,
tak minul zahynul,
s svou slávou usnul.
ARmády císařův/ slavných našich předkův,
Erby i jich síla/ kam se jest poděla.
A zlato jak bláto
zde po nich zůstalo,
též panství, již manství,
komu se dotalo.
Libost sladkost žádná/ víceji nechoutná,
Hra rozličné tance/ již konec muzice.
Ušel kvas jako hlas
nezní více loutna,
minul svět jako květ,
ta jest chvíle smutná.
O bídný člověče/ dřív než čas uteče,
Litůj litůj sebe/ a popatř do nebe.
Mine rok jako krok,
a ty v něm zahyneš,
tvé zboží jak hloží,
všecko opovrhneš.
ANo i ty perly/ by dost drahý byly,
ROVně zde zůstanou/ a s námi nepůjdou.
Přijde smrt jako chrt/
ta nás s tím rozvede/
jen v trupel a v popel,
pryč všecky zavede.
Emanueli náš/ Pane Jezu Kriste,
Neb ty soud v moci máš/ synu Panny čisté.
Smilůj se, slitůj se
pro orodování
tvé svaté Matičky,
spas věrné dušičKY.zvýrazněná písmena dávají dohromady jméno autora: Václav Karel Holan Rovenský