Veverka vesele hopcovala
v lesíku po stromech tancovala;
skákala sem a skákala tam;
ale vždy dobře se dívala kam.
Opice dole ji spozoruje,
a také na větev vyskakuje:
hopcuje sem a hopcuje tam,
myslí že větvička každá je trám.
„Dej pozor, opice, neskákej výš:
sic této rozkoše zlým zakusíš.
Opice veverku neposlouchá;
dobrá jí vyletí rada z ucha.
Všetečně tančila v lese pořád:
za to se posléze musila kát;
skákala výše a výš nahoru,
konečně skočila bez pozoru.
Větvička praskem se zlomila, ach,
opička ležela ve trampotách!
Cítila velikou velmi bolesť,
proč byla všetečna? Snášela tresť.