Za Strahovskou branou kolovrátek
kvílíval, tou pěkně malovanou,
ve všední den někdy, vždy však v svátek
za Strahovskou branou.
Mládenec tam chodil s pěknou pannou,
v klidný večer jako v živlu zmatek,
k sobě tisk tu duši milovanou.
Kolovrátek! – Láska! – Jistě v sňatek
oba vejdou shodou svrchovanou,
u paláce bran i u chat vrátek,
v polích stejně jak u křižovatek
za Strahovskou branou.