V růžový blankyt v lehký vzduch,
nit křehká zlata plá a svítí
nad porosený jitrem luh.
Květ, okřídlený jitra duch,
pták vzbuzen vzlétá, dál se řítí
v růžový blankyt, lehký vzduch.
Vlá z tamaryšku temný ruch
chceť včela duši růže píti,
kde porosený jitrem luh.
Co mlha plachý, chvějný pruh
se vánkem chvátá rozptýliti
v růžový blankyt, lehký vzduch.
A moře, v němž spí nebes kruh
začíná sladkým šumem bíti
na porosený jihem luh.
Žel, božské oči, moje žití,
že musili se uzavříti
v růžový blankyt, lehký vzduch.