To vše je marné, snaha lichá,
co zákonů těch nešetří,
jimiž se poupě stává kvítkem
a ptáče pánem v povětří.
To jest ta nedorčená věta
té Sisyfovy pověsti:
vyvalte rozpor až tam na vrch,
a svalí se, vám v neštěstí.
To zapírejte si, jak chcete:
co s přírodou je v neshodě,
má smrti znak již na svém čele
a kletbu ve svém průvodě.
Tu žádný nepomůže úskok:
dokud vše chcete po zpátku,
v před ani o krok nedojdete
a ve všem jste jen v počátku.
Ten list již napsán písmem písma
do samých světa základů,
a co již i těm kvítkům svato,
vám nesmí býti v závadu.