CADA PIEZA VIVE EN UNA DIRECCIÓN · NADA VIVE EN UNA SOLA SALA  

PoetósferaLa BibliotecaHanuš Věnceslav Tůma

Hanuš Věnceslav Tůma · Modernismo

Umíralo slunko

checo

Umíralo slunko, umíralo,
zapadalo — naděj zvrácená;
blažené volnosti ráje
snivé, klamné byly báje —
naděj blaha navždy ztracená.

Umíralo slunko, umíralo,
zapadalo slunko ve šeru;
marně kletbu mnohý hřímá;
i mnohá raka ocel třímá —
i sklonila se doba k večeru.

Zapadlo už slunko, zapadlo už —
umřelo nám slunko svobody.
Ocel padla — zbledly tváře,
oživili se žaláře…
Ukovali v hanbě národy. —

Sigue explorando

Por su autor
Hanuš Věnceslav Tůma · 158 piezas más en la casa
Dónde vive
La Biblioteca

← Ukolébavka mé lásceV lesní tišině — 1. →

Expediente

Autor
Hanuš Věnceslav Tůma
Título
Umíralo slunko
Lengua
checo
Época
Modernismo
Sala
La Biblioteca
Identificador
ws-cs-umiralo-slunko--hanus-venceslav-tuma-3a1eb5
Cita recomendada
Hanuš Věnceslav Tůma, «Umíralo slunko», Poetósfera, poetosfera.com/p/ws-cs-umiralo-slunko--hanus-venceslav-tuma-3a1eb5.html

Las obras de dominio público se reproducen íntegras, con atribución y en la ortografía de su impreso. ¿Ves una errata o conoces una fuente mejor? Escríbenos desde Sobre la casa.